Nikdykde 38.

Bůh Pan s opravdu velkým uspokojením sleduje že Slávek si právě uvědomil že

ZLATOHNĚDOU 

OPRAVDU

MILUJE

Tečka

Přestože tak marně a zbytečně...

A vyloženě se baví nad tím že Jí to vlastně ani nemůže říct... 

Protože to je jako když svlačec miluje růži.

Ona krásná a vznešená květina.

On otravný a zbytečný plevel.

Jo - jistě! Hrají stejnou hru.

Jenže každý jiný level......

 

https://www.youtube.com/watch?v=91Hsha0-NpI&ab_channel=Petr%C5%A0r%C3%A1mek

Otázkou pak jen zůstává

CO JE TO VLASTNĚ MILOVAT...?!?!?!

Umřít na místo toho druhého když na to příjde?!

Strčit ruku do ohně?!

Rozhodně ne vzít si provaz a hodit si to!

A že těch sebevražd z nešťastné lásky je tolik je tolik je tolik!

Je milovat to že odpouštíš vše co se jen odpustit dá?

Nebo to že se utopíš v těch zlatohnědých očích a nevíš jestli tvá duše po smrti dosáhne klidu a nebo:

bude na věky věků odsouzena být zavřena v hrníčku šestsetšedesátšest let mladého Ha Strmana...?

Slávek taky ví že 

NE MILÝ KDO KRÁSNÝ

ALE 

KRÁSNÝ KDO MILÝ

A to platí beze zbytku.

I když v tomto případku to neplatí.

ZLATOHNĚDÁ

JE

KRÁSNÁ

Tečka

Třebaže teď v časech náhubkových vidí jen a pouze Její oči...

A tak když si to právě dovolí tak se Slávek do nich vpíjí... Ostatně co jiného když stejně nic nic nic jiného ani nepřipadá v úvahu...

PREČO SA NA MŇA TAK POZERÁŠ?!

Jak tak?!

Snad stokrát už tenhle dialog mezi nimi proběhl ale 

NIKDY

Slávek nedostal odpověď.

Proč asi?

Není to třeba tak že

ZEPTEJ SE MĚ NA CO CHCEŠ

JÁ NA CO CHCI ODPOVÍM?!

A tak si Slávek přeje snad i to aby se jí konečně zadařilo a mala bábetko keďže už jej tikajů hen té oné biologické hodiny... No... Jo.

Pak by alespoň na krátko zmizela z jeho života a on by zase mohl začít být

 

SNAD

 

NORMÁLNÍ

 

Tečka

---